Pochyblivosť
Pochyblivosť, i, f., v theol. = chtivosť, pochyby o pravdě Bohem zjevené buď rou- havě v sobě probouzeti, anebo pochyby ná- hodou na člověka dorážející úmyslně v sobě přechovávati a s libostí v nich prodlévati, die Zweifelsucht, der Skepticismus. MP. 77.